Vliv uhlíkové kontaminace na povrch katalyzátoru

Oxid ceru je dobře známý a široce používaný materiál díky své schopnosti snadno ukládat a následně uvolňovat kyslík [1]. Tato vlastnost ho předurčuje k využití v různých katalytických aplikacích (oxidace CO, water-gas-shift, reformace uhlovodíků …), kde slouží jako aktivní substrát pro katalyticky aktivní kovy jako jsou platina, rhodium a nikl [2, 3]. Průmyslové katalytické reakce častokrát probíhají za vysokého tlaku reaktantů, za vysoké teploty a v prostředí, které není stoprocentně čisté. Tyto faktory vedou k degradaci a snížení katalytické aktivity povrchu katalyzátoru. Jedním z nejvýznamnějších kontaminantů jsou různé formy uhlíkatých sloučenin.

V rámci projektu se student seznámí s metodami STM (skenovací tunelová mikroskopie), AFM (mikroskopie atomárních sil), XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie) a LEED (difrakce nízkoenergetických elektronů). Těmito metodami se pokusíme charakterizovat vliv uhlíkové kontaminace na topografii a chemický stav povrchu oxidu ceru s malým množstvím katalyticky aktivního kovu (platina).

• [1] A. Trovarelli (Ed.), Catalysis by Ceria and Related Materials, Imperial College Press, London (2002)
• [2] S. Park, J.M. Vohs, R.J. Gorte, Nature, 404 (2000), p. 265
• [3] Q. Fu, H. Saltsburg, M. Flytzani-Stephanopoulos, Science, 301 (2003), p. 935