Elektrolyzér vody s protonově vodivou membránou (PEMWE) je základním stavebním kamenem vodíkového hospodářství. Umožňuje přeměnu přebytečné elektrické energie z obnovitelných zdrojů v době vysoké produkce a nízkého odběru na jednoduše uskladnitelnou chemickou energii. Tento proces endotermní reakce lze popsat pomocí rovnice:
2 H2O + elektrická energie -> O2 + 2H2
Produktem je plynný vodík a kyslík, které mohou být později znovu využity v palivovém článku. Vzhledem k tomu, že obě reakce v PEMWE, vznik kyslíku na anodě a vznik vodíku na katodě, jsou katalyzované vzácnými kovy (Pt a Ir), vzniká z pohledu masovější komercializace potřeba minimalizovat jejich obsah. Jednou z možných cest je deponovat katalyzátory ve formě tenkých vrstev, například magnetronovým naprašováním, čímž se výrazně zredukuje jejich množství při relativně akceptovatelném snížení účinnosti článku.
Předmětem této bakalářské práce bude zkoumání vztahů mezi morfologií prášených vrstev (tloušťkou, hrubostí, porozitou) a jejich reálnou účinností v PEMWE s cílem najít ideální depoziční parametry. Deponované vrstvy budou zkoumány řadou integrálních, ale i lokálních metod včetně elektronového mikroskopu, atomového silového mikroskopu či energiově disperzního spektroskopu.
matolin@mbox.troja.mff.cuni.cz | |
22191-2323 22191-2734 95155-2323 95155-2734 |
peter.kus@mff.cuni.cz | |
22191-2321 95155-2321 |
Studium, přednášky, zajímavosti a informace z oblasti nanomateriálů a vodíkových technologií.
© 2021 Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Všechna práva vyhrazena. | Cookies