Alternativní zdroje energie zaznamenávají během posledních let obrovský rozvoj. Nárůst výroby solární a větrná energie ale přináší i mnoho problémů vzhledem velmi omezeným možnostem regulace výroby elektřiny. To vede k přetěžování energetických soustav v důsledku akumulace energetických přebytků. Z tohoto důvodu je nezbytné doplnit tyto zdroje dalšími, které vedle produkce nezatěžující ovzduší skleníkovými plyny navíc umožní i plynulou regulaci a tím vyrovnávání energetických špiček.
Výroba elektrické energie z vodíku pomocí palivových článků představuje takovou alternativu. Palivové články s polymerní membránou (proton exchange membrane fuel cells PEMFC) se vyznačují provozem při nízké teplotě, nízkou hmotností a vysokou rychlostí změn výkonu. Proto jsou vhodné pro mobilní aplikace (auta na vodíkový pohon, zdroje k mobilním elektronickým systémům), jako lehké zdroje pro lokální vytápění s možností dálkově řízené regulace výkonu a v neposlední řadě v kombinaci s elektrolyzéry k uchovávání přebytků energie (energy storage) v procesu elektřina-vodík-elektřina.
PEMFs jsou napájeny buď plynným vodíkem, anebo kapalnými médii s vysokou energetickou hodnotou (např. metanol). Srdcem článku je katalyzátor, který rozkládá palivo na protony a elektrony (anoda). Protony procházejí iontově vodivou membránou a jsou následovány elektrony vytvářejícími elektrický proud a na druhé straně membrány reagují na katodovém katalyzátoru s kyslíkem ze vzduchu na vodu. Katalyzátory, jsou v současné době tvořeny nanopráškovou platinou, což celý systém velmi prodražuje.
Na našem pracovišti jsme vyvinuli zcela nový typ katalyzátoru chráněný americkými a japonskými patenty, který v podobě nanostrukturních tenkých vrstev oxidu ceru dopovaných malým množstvím Pt iontů vytvářenými v plazmatu deponujeme magnetronovým naprašováním na nanoporézní uhlíkové nosiče (uhlíkové nanotrubky nebo porézní vrstvy). Podrobnosti o nových materiálech lze najít např na iFORUM UK. V současné době je další výzkum podporován především Evropským projektem "Design of Thin-Film Nanocatalysts for On-Chip Fuel Cell Technology" a projektem GAČR "Nové materiály pro planární palivové články". První testy ukázaly, že cena na jednotku výkonu je až 100 x nižší než v případě čisté platiny.
Využití techniky depozice tenkých vrstev umožňuje kombinovat růst vrstev s planárními technologiemi známými z polovodičového průmyslu a tak připravit miniaturní mikročlánky inegrované na křemíkových čipech (viz projekt chipCAT) pro přímé napájení elektronických obvodů.
Navrhovaná bakalářská práce bude zaměřena na studium chemických a strukturních vlastností katalytických vrstev Pt-CeOx pomocí pokročilých metod povrchové analýzy a mikroskopie s vysokým rozlišením. Cílem práce bude pochopení vlivu parametrů růstu vrstev na jejich fyzikálně chemické vlastnosti a aktivitu v PEMFC.
Experimentální metody studia budou především fotoelektronová spektroskopie XPS, řádkovací elektronová mikroskopie SEM s chemickou analýzou EDX a řádkovací mikroskopie atomárních sil AFM a EDX analýza lamel připravených metodou fokusovaného iontového svazku FIB - SEM.
Vrstvy budou připravovány metodou magnetronového naprašování na křemíkové wafery pokryté vrstvami nanoporézního uhlíku.
imatol@mbox.troja.mff.cuni.cz | |
22191-2241 22191-2252 95155-2241 95155-2252 |
matolin@mbox.troja.mff.cuni.cz | |
22191-2323 22191-2734 95155-2323 95155-2734 |
Studium, přednášky, zajímavosti a informace z oblasti nanomateriálů a vodíkových technologií.
© 2021 Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Všechna práva vyhrazena. | Cookies